Syn.: Henningia robusta Regel
Česká jména: liliochvostec (Mareček 1996)
Čeleď: Asphodelaceae – kopíčkovité
Rozšíření: Středoasijský druh, vyskytuje se v horských oblastech jihovýchodního Kazachstánu, Kyrgyzstánu, východního Uzbekistánu a Tádžikistánu.
Ekologie: Roste na podhorských a horských loukách, na kamenitých svazích, v xerofilních křovinách, v nadmořských výškách zhruba od 400 až do 4000 m. Kvete od června do července.
Popis: Vytrvalá bylina s kořeny dužnatými, silnými, v době květu i více než 150 cm vysoká. Listy vyrůstají v přízemní růžici, jsou kopinaté, až 75 cm dlouhé a 7 cm široké, šedozelené. Stvol je přímý, v průřezu okrouhlý, dosahuje v průměru až 22 mm, je zakončený mohutným hroznovitým květenstvím, které mívá až 800 květů; listeny jsou šídlovité, chlupaté; květy jsou široce zvonkovité, dosahují až 20 mm v průměru, okvětní lístky jsou bledě růžové až růžové, někdy i bílé, vnitřní okvětní lístky bývají širší než lístky vnější; tyčinek je 6, čnělka je čárkovitá. Plodem je kulovitá tobolka, o průměru až okolo 20 mm.
Záměny: V kultuře se objevují i další statné liliochvostce, patří k nim především himálajský druh Eremurus himalaicus, který může být 60–175 cm vysoký. Ten má rovněž dlouhý hrozen bílých květů, jeho listy jsou však zřetelně užší – mohou být až 90 cm dlouhé, avšak obvykle nanejvýše 4 cm široké.
Ohrožení a ochrana: Červený seznam IUCN (2017) tento mohutný liliochvostec řadí z hlediska ohrožení v druhům méně dotčeným (LC).
Využití: Vařené kořeny této rostliny se konzumují, ale údajně se z nich vyrábí i lepidlo, rostlinu využívá také středoasijská tradiční medicína. Pěstuje se jako dominantní okrasná trvalka i ve středoevropských zahradách.
Fotografováno dne 4. 6. 2019 (Česko, Průhonice, Dendrologická zahrada VÚKOZ).